Jak šel čas s OEZ...

V letošním roce uplyne přesně 80 let od doby, kdy olomoucká společnost Wágner a spol. otevřela v tehdejším Kyšperku svou výrobu pojistek, pojistkových spodků a dalších produktů. V našem regionu tak byla založena tradice elektrotechnické výroby. Život s elektrotechnikou spojily v Letohradě a jeho okolí celé generace obyvatel. Díky tomu se pro většinu zaměstnanců stal OEZ jakousi druhou rodinou. A tak to platí až dodnes. 

Pojďme si připomenout příběh plný úspěchů, přátelských a rodinných vztahů, poctivé práce a letitého know-how.

Historie elektrotechnické výroby v Letohradě

V době vzniku, ještě pod názvem Elektrotechnické závody, a.s., dříve Wágner a spol., začínal OEZ výrobu s pouhými třiceti zaměstnanci.

Za dobu své existence prošel závod OEZ mnoha reorganizacemi, danými změnou společenských poměrů i měnícími se potřebami vlastního podniku. V roce 1945 došlo k zestátnění firmy a podnik byl začleněn do národního podniku MEZ Olomouc. V této době zde pracovalo již přes 100 zaměstnanců. Po r. 1948 došlo k další změně a závod byl začleněn do národního podniku MEZ Postřelmov.

Zkratka OEZ - Orlické elektrotechnické závody – se poprvé objevila v r. 1952, kdy vzniknul samostatný národní podnik.  Nebyla to ale poslední změna. O šest let později, v roce 1958, byl OEZ opět začleněn k MEZ Postřelmov a název podniku změněn na závod Petra ob. Návrat k názvu OEZ Letohrad n. p. a k opětnému osamostatnění došlo za dlouhých devět let, v roce 1967. Pak následovala změna názvu na k. p. (1981) a s. p. (1990) a nakonec po privatizaci v r. 1994 vznikl název OEZ Letohrad s.r.o. 

V průběhu dalších let byly postupně zakládány dceřiné společnosti v okolních státech. Pro současnou dobu je nejvýznamnější podepsání smlouvy a začlenění do skupiny Siemens. Stalo se tak v r. 2007.

Výroba a vývoj

Svou osobitou historii má také výrobní program OEZ. V době vzniku podniku se zde vyráběly pojistky a vypínače, ale též součástky pro zbrojní průmysl Německa. Po válce byl výrobní program ovlivněn výrobním zaměřením firem, sloučených do společného n. p.

Vedle soklových jističů, pojistkových soklů a pojistek se firma podílela i na výrobě kočárků, kovového nábytku a dokonce i rozstřikovačů močůvky.

Prapradědečkem dnešních jističů byly bimetalové a deionové jističe, jejichž výroba sem byla převedena z MEZ Postřelmov a ČKD Praha v roce 1950. Vlastní konstrukce – kataraktový jistič J1K – byl zaveden do výroby v r. 1955.  Dodnes slouží svému účelu  v mnoha chatách a chalupách.

Ačkoliv se výroba jističů stala nosným programem, OEZ dokázal produkovat též širokou škálu dalších výrobků. Byly to například brzdy lyžařského vázání, plastové modely letadel, kovové modely vláčků nebo filtroventilační zařízení pro armádu.

V sedmdesátých letech se výroba domovních jističů přesunula do slovenského závodu SEZ Krompachy. Přesunem výroby jističů AMT a AR začala v OEZ éra středních a velkých jističů.

V osmdesátých letech měl OEZ v nabídce ucelenou řadu kompaktních jističů od 12,5 A do 1000 A a k tomu navíc vzduchový jistič AR do 2500 A. V devadesátých letech se OEZ (jako jedna z mála firem na světě) prosadil výrobou velmi rychlých pojistek typu P50 pro jištění polovodičů. V těchto letech se také do OEZ vrací výroba přístrojů domovních rozvodů, počínaje licenčně vyráběným malým jističem LSF, přes vlastní konstrukce jističů LSN a LPN, až po jistič LTE, který byl uveden na trh v dubnu 2015.

To se děje již v době, kdy je důsledně uplatňována myšlenka „OEZ jako lídr výroby středních a velkých jističů pro celou skupinu Siemens“. Proto již v roce 2010 byla do OEZ převedena z Berlína výroba vzduchových jističů do 6300 A. V roce 2014 byla zahájena výroba kompaktních jističů 3VA1 a 3VA2, které byly vyvinuty na základě vzájemné spolupráce konstrukčních týmů OEZ a Siemens.

Historie OEZ začínala v přízemní budově Wagnerovy továrny, postavené na podměstí Letohradu. Později se budova využije jako učiliště pro budoucí pracovníky OEZ. Nové prostory firmy, které jsou umístěné na výjezdu z Letohradu, umožňují rozšiřování plochy podniku téměř neomezeně. A tak dnes najdete v areálu firmy nejenom výrobní haly, ale též například galvanovnu, lisovnu plastů, nástrojárnu, zkušebnu, závodní kuchyni a vlastní plynovou kotelnu. Dynamický růst výroby podněcuje další růst areálu podniku, vznikají nové výrobní i nevýrobní prostory a vzhledem ke strategickým cílům firmy je zřejmé, že tato „expanzní politika“ ještě v OEZ neřekla své poslední slovo.

Sledujte náš newsletter a vzpomínejte s námi! V příštím čísle Vás čekají nejen vzpomínky našich bývalých zaměstnanců, ale také zábavná soutěž o zajímavé ceny!